Přeskočit na obsah

Stavitel Solness

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stavitel Solness
AutorHenrik Ibsen
Původní názevBygmester Solness
Jazyknorština
Žánrtragédie
Datum vydání1892
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stavitel Solness (1892) je alegorické drama o třech dějstvích norského dramatika Henrika Ibsena.

Hlavními postavami dramatu jsou stavitel Halvard Solness, jeho manželka Alina Solnessová, lékař MUDr. Herdal, Knut Brovik, dříve samostatný architekt, teď pomocník u Solnesse, jeho syn Ragnar Brovik, jeho neteř a zároveň účetní Kaja Fosliová a slečna Hilda Wangelová.

Děj se odehrává v Solnessově domě. První dvě jednání uvnitř stavitelovi vily, třetí na verandě do zahrady. Jak vyplývá z Ibsenových poznámek, myslel autor při komponování prostředí na rodný Skien. [1]

Stárnoucí architekt rekapituluje svůj život. Dostavují se pochybnosti o vlastních schopnostech a strach z mladé konkurence, především však přesvědčení, že svůj úspěch vykoupil nejenom štěstím svým, ale štěstím i druhých lidí. Rodinu Solnessových potkala kdysi tragédie, která trápí nejen Solnesse, ale především jeho ženu. Solness čerpá novou životní sílu ze vztahu k mladé Hildě, které kdysi slíbil postavit zámek, a která za ním nyní přijela z horské vesnice. Hilda je nietzscheovská postava plná energie, bez zábran morálních i erotických. Představuje zároveň dceru, kterou Solness nikdy neměl, i absolutní lásku, od které upustil. Inspirován Hildou se stavitel snaží překonat svůj strach i sám sebe a vystoupit na věž nově postaveného domu, i když ví, že trpí závratěmi. Při výstupu se zřítí a zemře. Symbolicky lze jeho pád interpretovat jako důsledek závratě z pohledu na vlastní život. Hrdina jako by ve svém lidství nedokázal dosáhnout stejných výšin jako  ve svém povolání. [2]

Osoby a motiv hry

[editovat | editovat zdroj]

Ibsena při psaní hry inspirovala vlastní životní situace. K základní myšlence – umělcovu účtování s životem a vykonanou prací – přispěl mladý norský spisovatel Knut Hamsun, jenž Ibsenovo dílo kritizoval v sérii přednášek, které proslovil v roce 1891. Solness je zřetelně velmi autobiografickým dílem. Bylo by ovšem chybou ztotožňovat prvoplánově SolnesseHenrikem Ibsenem, Ragnara BrovikaKnutem Hamsunem a Hildu s některou z autorových pozdních lásek, tak jako to činila dobová kritika. [1] [3]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Stavitel Solness v databázi Archivu Národního divadla

České překlady [4]

[editovat | editovat zdroj]

Česká uvedení [5]

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Henrik Ibsen, Stavitel Solness, Spisy Henrika Ibsena, svazek IV, SNKLHU, Praha 1959.
  2. Moderní skandinávské literatury :  1870-2000 / Martin Humpál, Helena Kadečková, Viola Parente-Čapková, Vyd. 1., Praha: Karolinum 2006, ISBN 80-246-1174-0.
  3. Ivo de Figueiredo, Henrik Ibsen. Mennesket og masken, Oslo: Aschehoug 2010, ISBN 978-82-03-19811-3
  4. Internetové stránky Divadelního ústavu[nedostupný zdroj], [online].[cit. 2012-05-31].
  5. Internetové stránky ibsen.net Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine., [online]. [cit. 2012-05-31].