Přeskočit na obsah

Kapitalismus dohledu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kapitalismus dohledu je termín, který od roku 2014 používá psycholožka Shoshana Zuboffová. Definuje jej jako formu kapitalistického systému, který využívá sbírání osobních dat uživatelů za účelem získání informací o jejich chování a následné analýzy těchto informací pro vytvoření behaviorální predikce, která se pak využívá k nabývání zisku.  

Kvůli neustálým ekonomickým tlakům se kapitalismus stále víc zaměřuje na zvyšování sběru dat a jejich následnou analýzu. To může mít výrazné dopady na společnost a soukromí jejích členů, které je v současnosti velmi zranitelné. Naopak může společnosti a jejím členům přinést užitek v podobě společenské optimalizace (chytrá města) nebo vzniku nových a zlepšení stávajících služeb.[1]  

Kapitalismus dohledu není jedinou mutací informačního kapitalismu a není ani jediným modelem pro budoucnost. Pro rychlost, se kterou dokáže hromadit kapitál, se však stal základním modelem informačního kapitalismu.[2]

Teorie kapitalismu dohledu

[editovat | editovat zdroj]

Shoshana Zuboffová v roce 2014 v eseji „A Digital Declaration: Big Data as Surveillance Capitalism" označila data získána za pomoci sledování jako „sledovací aktiva“ (surveillance assets). Ta na sebe následně přitahují významný kapitál a investice, označené jako „sledovací kapitál“ (surveillance capital). Na základě toho charakterizovala kapitalismus dohledu jako „radikálně extraktivní variantu informačního kapitalismu“.[3]

Za průkopníka kapitalismu dohledu označila Google. Přirovnala jej k firmám Ford a General Motors, které ve 20. století zavedly ve větším měřítku masovou produkci a administrativu řízenou profesionálním managementem (managerial capitalism).[2]

Tuto novou formu informačního kapitalismu kritizuje, neboť se snaží předpovídat a modifikovat lidské chování za účelem generovaní zisku a zajištění dominantního postavení na trhu.[4] Nedostatek regulace v tomto odvětví pak korporacím umožňuje svobodně rozhodovat, jaká data sbírat, jakým způsobem je sbírat a jak taková data pak následně použít.[4]

S. Zuboffová dále upozorňuje, že takové praktiky sbírání dat už nejsou výsadou velkých internetových společností,[4] ale jsou integrální součástí i nových internetových startupů.

Problémy kapitalismu dohledu

[editovat | editovat zdroj]

Kapitalismus dohledu zasahuje hlavně do reklamní inzerce na webových stránkách nebo sociálních sítích. Společnosti poskytující reklamní místa potřebují uživatele na svých stránkách nebo aplikacích udržet co nejdéle. A k tomu využívají znalosti lidské psychologie. IT společnosti, které se specializují na sběr uživatelských dat, sbírají data o uživatelích a přiřazují je k určitým skupinám. Dokážou také účinně předvídat chování uživatele.[5] Reklama se tak stává účinnější, pokud je zaměřena na lidi, kteří na ni s větší pravděpodobností zareagují.

Sbírání osobních dat stojí proti principům ochrany soukromí, neboť chybí kontrola nad transparentností sběru dat, typem dat a jejich dalším použitím nebo předáním dál.[5]

IT společnosti, které data sbírají, je často využívají k předpovídání a manipulování chování uživatele, což vede v těchto firmách[5] k nepřiměřenému zisku.

Náš současný ekonomický systém je zaměřený na nekonečný ekonomický růst. Proto může reklama získaná za pomoci osobních dat a cílená přímo na zákazníka uměle zvyšovat jeho uměle vytvořené potřeby a tím mít negativní dopad na udržitelnost vývoje.[5]

  1. COULDRY, Nick. The price of connection: 'surveillance capitalism'. The Conversation [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b ZUBOFF, Shoshana. Google as a Fortune Teller: The Secrets of Surveillance Capitalism. www.faz.net. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. ISSN 0174-4909. (německy) 
  3. ZUBOFF, Shoshana. Shoshana Zuboff: A Digital Declaration. www.faz.net. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. ISSN 0174-4909. (německy) 
  4. a b c ZUBOFF, Shoshana. Big Other: Surveillance Capitalism and the Prospects of an Information Civilization. Rochester, NY: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d LANDWEHR, Marvin; BORNING, Alan; WULF, Volker. The High Cost of Free Services. In: Proceedings of the Fifth Workshop on Computing within Limits - LIMITS '19. New York, New York, USA: ACM Press, 2019. Dostupné online. ISBN 978-1-4503-7281-7. DOI 10.1145/3338103.3338106.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZUBOFFOVÁ, Shoshana. Věk kapitalismu dohledu (původním názvem: The Age of Surveillance Capitalism: The Fight for a Human Future at the New Frontier of Power). Překlad Sylva Ficová. 1. vyd. Praha: Argo, 2022. 728 s. (Crossover). ISBN 978-80-257-3936-5.