Přeskočit na obsah

Bad Ems

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bad Ems
Bad Ems – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška80 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměPorýní-Falc
Zemský okresRýn-Lahn
Bad Ems
Bad Ems
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha15,36 km²
Počet obyvatel9 179 (2009)
Hustota zalidnění597,6 obyv./km²
Správa
StarostaBernard Abt
Oficiální webwww.bad-ems.de
PSČ56130
Označení vozidelEMS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bad Ems, česky Emže lázně, je lázeňské město v německé spolkové zemi Porýní-Falc na řece Lahn. Čítá cca 10.000 obyvatel a je administrativním centrem okresu Rýn-Lahn. Od roku 2021 je na seznamu Světového dědictví UNESCO v rámci položky Slavná lázeňská města Evropy.

Bad Ems se nachází cca 40 km západně od biskupského města Limburg an der Lahn a cca 20 km východně od Koblenze. Leží na obou březích řeky Lahn, na jihu ho obklopuje pohoří Taunus, na severu Westerwald. Kromě toho se vyznačuje krásným okolím, jež vytváří klikaté říční údolí.

První listinná zmínka o městě pochází z roku 880. Městská práva získal Ems v roce 1324. Roku 1913 byl městu udělen dodatečný název Bad (lázně).

V římské době se v prostoru dnešního centra nacházel kastel, po němž se však nezachovaly žádné pozůstatky. Zato jsou v okolí dodnes patrné zbytky antického limitu, oddělujícího v 1.3. století n. l. provincie římského impéria od svobodné Germánie.

V 16. a 17. století nabyl Bad Ems významu jako lázeňské město a v 19. století sem zavítala celá řada tehdejších prominentních osobností, např. ruští carové Mikuláš I. a Alexandr II., císař Vilém I., anebo umělci jako Richard Wagner či Fjodor Michajlovič Dostojevskij.

V roce 1947 se stal Bad Ems sídlem Statistického úřadu spolkové země Porýní-Falc a roku 1969 sídlem nově založeného zemského okresu Rýn-Lahn (Rhein-Lahn-Kreis).

Dokumenty spojené s názvem města

[editovat | editovat zdroj]

Dolování

[editovat | editovat zdroj]

V okolí města se po dlouhou dobu těžily stříbro, olovo, měď a zinek.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]